LAKTÓZOVÁ INTOLERANCE

Co je laktóza?

Laktóza neboli mléčný cukr je součástí každého typu mléka živočišného původu (mateřského, kravského, kozího, oslího či buvolího), ve kterém představuje významný zdroj energie, stejně jako je součástí mnoha dalších potravin. Mléčný cukr obsahují výrobky jako např. chleba a pečivo, moučníky, čokoláda a cukroví, sladidla, margariny, sypké směsi, müsli, instantní polévky či omáčky, konzervy a hotová jídla, ale i řada léků. Z chemického hlediska je laktóza tzv. disacharid. Za normální situace se laktóza v lidském těle štěpí, prostřednictvím enzymu zvaného laktáza, na jednodušší cukry (glukózu a galaktózu), které se dále vstřebávají do krve. Co se však v trávicím traktu děje, pokud laktáza neplní přesně svoji funkci? Důsledkem je laktózová intolerance.

Co je laktózová intolerance?

Jedná se o narušení enzymatické reakce – neschopnost organismu trávit laktózu. Pokud laktáza mléčný cukr (laktózu) nerozloží, zůstává nestrávený ve střevech. Jeho dalším zpracováním střevními bakteriemi vznikají plyny a látky, které dráždí tlusté střevo a způsobují nepříjemné zdravotní obtíže. Podstatou intolerance k laktóze je přítomnost tzv. variantního genu, který způsobuje snížení produkce laktázy v tenkém střevě.
 

Laktózová intolerance není alergií na mléko

Je důležité mít na paměti, že stav laktózové intolerance není alergií na mléko a mléčné výrobky. V případě alergie je na vině imunitní systém a alergická reakce na mléčné bílkoviny. Tyto dvě odlišné problematiky se velmi často, především pro podobné příznaky, mylně zaměňují. Intolerance laktózy je geneticky podmíněná reakce organismu a jedná se o neschopnost laktázy rozkládat mléčný cukr.
 

Jak mění laktózová intolerance život pacienta?

Intolerance laktózy nepředstavuje život ohrožující stav. Správnou diagnózou a pomocí prevence lze zdravotní potíže velmi účinně zmírnit nebo je prakticky téměř zcela potlačit, a to zásadní úpravou jídelníčku. Mléčný cukr přitom nemusí být z jídelníčku úplně vyloučen. Určující je množství laktázy, která dokáže mléčný cukr ve střevě zpracovat a množství laktózy, které je člověk sám schopen přijmout, tj. tolerovat. Tento faktor je vždy individuální.
Z lékařského hlediska je vždy nezbytné zaměřit se na souvislost vzniku laktózové intolerance v důsledku jiných doprovodných onemocnění. Mohou jimi být infekční průjmová onemocnění, chronická onemocnění střev (např. Crohnova nemoc, celiakie), stavy střevní sliznice po užívání některých léků (antibiotik), apod.
 

Jaké jsou nejčastější příznaky intolerance k laktóze?

V důsledku nestrávené laktózy vznikají (dalšími procesy trávení) v tenkém střevě plyny, proto jsou základními příznaky nadýmání, tlaky v břiše a tlustém střevě, střevní koliky. Postižený jedinec trpí průjmy s vodnatou a pěnovitou stolicí, nebo naopak zácpou. Objevit se může nevolnost a zvracení, v některých případech a méně často nechutenství, pálení žáhy, atopické ekzémy.

Příznaky se projevují obvykle od 30 minut do 2 hodin po příjmu potraviny s laktózou.

 

Kdo je laktózovou intolerancí ohrožen?

Laktázová intolerance se projevuje nejčastěji s koncem období laktózové tolerance, tj. od 2. roku života, mnohdy však až v pubertě či dospělosti. Závisí to na řadě faktorů, např. kolik laktázy tělo produkuje, jaké množství laktózy člověk může přijmout, zda správně probíhá trávicí proces. Proto nemusí být mnohdy intolerance k laktóze jednoznačně rozpoznána. V České republice trpí laktózovou intolerancí asi 20 % populace, přičemž její příznaky jsou často nespecifické a lze ji jednoznačně prokázat nebo vyloučit právě genetickým testem.

Máte-li některý z příznaků, které se u vás projevují zdravotními potížemi v návaznosti na konzumaci mléka a jiných výrobků, využijte možnosti zbavit se podezření na intoleranci laktózy prostřednictvím našeho genetického testu.

GENETICKÝ TEST 

Spolehlivě potvrdí nebo na 100 % vyloučí vaše dispozice k dědičné laktózové intoleranci.

V případě zájmu o vyšetření formou krevního odběru, vám zajistíme odběr krve přímo na poliklinice Medipont (v Českých Budějovicích).

*Bukální stěr (bukální =týkající se tváře a její sliznice) je stěr ze sliznice dutiny ústní, díky kterému získáme pro genetickou analýzu dostatečné množství materiálu (buněk) k izolaci DNA. Z hlediska náročnosti provedení jde o poměrně snadnou metodu. 

Celiakie - test intolerance lepku

Celiakie je vrozená nesnášenlivost lepku, která lidem denně komplikuje život

Lepek neboli gluten je bílkovina obsažená v obilovinách, jako je pšenice, žito, oves a ječmen. Vyhnout se mu v běžném jídelníčku je velmi těžké a pacientům, kteří celiakií trpí, působí při nedodržování diety velké problémy, dokonce způsobuje chronický zánět sliznice tenkého střeva. Onemocnění může navíc propuknout v jakémkoliv věku. 

Typickými projevy celiakie jsou např.:

nadýmání, bolest břicha, průjmy nebo naopak zácpy (dochází k evidentním změnám stolice, která je objemná, mastná, až 3-4x denně), chorobná porucha příjmu stravy, úbytek váhy, anémie, celkové tělesné neprospívání, poruchy růstu, slabost a únava, sklony k depresím, děti jsou mrzuté, špatně spí, nechtějí si hrát (u dětí se objevuje vypouklé bříško a ztenčení končetin), bolesti kloubů, svalů, defekty zubní skloviny, vzácně kožní projevy, neplodnost, dispozice k nádorovým onemocněním střeva

K čemu v lidském těle při celiakii dochází?

Lidský organismus při tomto onemocnění patologicky reaguje na toxické látky vznikající neúčinným enzymatickým trávením lepku. Tyto toxické látky (peptidy) vyvolávají neadekvátní imunitní odpověď a zodpovídají za vznik protilátek napadajících buňky těla. Dochází k narušení vlastní tkáně, v tomto případě výstelky tenkého střeva. Nesprávným fungováním tenkého střeva dochází ke špatnému trávení potravy a především k nedostatečnému vstřebávání bílkovin, tuků, železa a některých vitaminů (důsledkem je podvýživa). Do tlustého střeva se tak následně dostává jen napůl strávená strava. To vyvolává řadu nepříjemných, bolestivých a zdraví ohrožujících příznaků.
 

S jakými vážnými nemocemi může celiakie souviset?

Celiakie je spojena s řadou dalších onemocnění, např. nemocemi autoimunity, cukrovkou – diabetes mellitus I. typu, poruchami krvetvorby, kožními projevy apod. Dlouhodobě neléčená celiakie představuje zvýšené riziko vzniku zhoubných nádorů tenkého střeva nebo agresivní rakoviny lymfatických žláz.
 

Kdy se může celiakie projevit nejdříve?

Onemocnění se může projevit v dětském věku, ale i v dospělosti (tedy po desítkách let, kdy se lepku v potravě nevyhýbal). Projevy onemocnění bývají zpožděné. Člověk trpící celiakií pozoruje první negativní příznaky až po době 3-6 měsíců, kdy konzumoval potraviny obsahující lepek.
Proto pokud víte, že se ve vaší rodině vyskytuje celiakie, nebo vy sami pozorujete některý z výše uvedených projevů, nechte si provést genetickou analýzu v genetické laboratoři GENLABS, která spolehlivě potvrdí nebo vyvrátí vaše predispozice k tomuto onemocnění.
 

Kdo je celiakií nejvíce ohrožen?

Obecně se uvádí, že v evropských poměrech je celiakií postižen 1 člověk z 500. V České republice, podle odborných předpokladů, trpí celiakií asi 1 % populace. Alarmující však je, že díky nenápadným, i když mnohočetným příznakům, je v současnosti diagnostikováno pouhých 10-15 % jedinců s celiakií. Výskyt celiakie mezi příbuznými 1. stupně (dítě, rodič, sourozenec) je znám v 10-18 % případů, mezi jednovaječnými dvojčaty až v 75 %. Ženy postihuje celiakie dvakrát častěji než muže.
 

Celiakie u malých dětí

U dětí se celiakie projevuje v kojeneckém věku (záleží, kdy rodiče zařadí do stravy dítěte potraviny obsahující lepek, tj. nejčastěji mezi prvním a druhým rokem věku dítěte) a bývá prakticky vždy spojena s projevy nesnášenlivosti/intolerancí laktózy (mléčného cukru). Hlavními příznaky jsou průjem, ztráta váhy, bolesti břicha, zvracení. Správná diagnóza a brzké nasazení bezlepkové diety je pro další vývoj a co nejlepší prospívání dítěte nezbytné. Preventivním opatřením proti pozdějším projevům celiakie u dětí může být kojení.

Celiakie u dospělých

Onemocnění může propuknout v jakémkoliv věku, v průběhu dospívání i v dospělosti. U dospělých se projevuje nejčastěji mezi 30. – 40. rokem věku. Spouštěcím mechanismem nemoci přitom mohou být např. také prodělané infekční choroby, poruchy výživy, psychické trauma, těhotenství, porod, operace, apod.
 

Celiakie a těhotenství

Žena s celiakií musí počítat s tím, že z hlediska dědičnosti je pravděpodobnost přenosu tohoto onemocnění na její dítě velmi vysoká. Vyšetření plodu v prenatálním období není možné; genetický test je však možné provést po narození dítěte. Nastávající maminka musí s ohledem na správný vývoj dítěte dodržovat během celého těhotenství přísnou bezlepkovou dietu.
 

Lze celiakii vyléčit?

Jedná se o onemocnění nevyléčitelné, je však možné jeho příznaky zmírnit až eliminovat. Léčba či spíše prevence spočívá v důsledném doživotním dodržování bezlepkové diety. Pokud pacient – ať již dítě či dospělý, disciplinovaně dodržuje bezlepkovou dietu, sliznice tenkého střeva se zklidní, obnoví a projevy celiakie se výrazně utlumí či prakticky vymizí.
 

Jak udržet celiakii pod kontrolou?

Vyloučení potravin obsahujících lepek z jídelníčku. Jde zejména o obiloviny jako pšenice, žito, ječmen, špalda. Nevhodné jsou však i ovesné vločky, kukuřičné lupínky, müsli tyčinky, droždí, kypřicí prášek, smažené potraviny a hotová jídla zahuštěná moukou, včetně knedlíků a omáček, mj. také oblíbená pizza. Obsah lepku ve stravě musí být neustále kontrolován.

Pro konzultaci výsledků kontaktujte Naše Centrum prevence zdraví Elaconsulting s.r.o. na telefonním čísle - +420 725 350 496.